Životní styl měšťanů

Mentalität

Georg vykresluje poněkud idealizovaný obrázek svých spoluobčanů. Prostí měšťané jsou pověrčiví. Lišky, koroptve či užovky zbloudilé do města jim nahánějí strach. Duchovní vrchnost a vzdělanci zase věří, že komety a pohromy zvěstují Boží vůli. Obyvatelé městečka jsou poctiví a pilní. Mnozí jsou i v nejvyšší nouzi příliš hrdí na to, aby brali almužny, a vyhladovějí. Měšťané disponující byť i jen kopím jsou pyšní, že jsou schopni se bránit. Po roce 1631 však zjistí, že vůči vojákům jsou bezmocní. Sousední mají zdejší měšťany za zrádce, protože se Redwitz ač císařské městečko a evangelická obec staví vždy na stranu toho, kdo má navrch. Díky tomuto postoji se však obyvatelé Redwitz stávají zachránci svých sousedů, když jim poskytují útočiště, pokud jsou nuceni prchnout. Krutosti a bezuzdný život vojáků působí, že i někteří měšťané odkládají morální zásady a stávají se lupiči a překupníky. Jiní však i v nejhorších dobách zůstávají věrni své evangelické víře. Roku 1649 se veškeré měšťanstvo opětovně hlásí k augšpurské konfesi.