Obyvatelstvo

„Měšťané, obyvatelé, cizinci a exulanti”

V 17. století se obyvatelstvo Redwitz promění mnohem více než hospodářská situace či vzhled městečka.

Po Třicetileté válce žije v městysi 700 osob, ztráty na obyvatelstvu činí méně než 20 procent. Existuje stále ještě na 100 obytných domů, jež většinou sdílejí dva vlastníci.
V každé domácnosti obvykle žijí hospodáři (pán a paní domu), více než dvě děti a obyvatelé domu (děvečka, pacholek, učedník, nemocní). Hospodyně rodí mnoho dětí, úmrtnost je ovšem velmi vysoká.
Tytéž rody po staletí ovlivňují život v městečku a uzavírají mezi sebou sňatky.
Stranou zájmu měšťanů zůstávají čeledíni a děvečky – kočovné pracovní síly z venkovského okolí.

Za války mnoho měšťanských rodin vymře hladomorem, nákazou či vraždou.
Sedláci v okolí trpí daleko více. Mnozí musejí opustit své dvory a vystěhovat se do Čech či Saska.
Lidé utíkající z Redwitz mají to štěstí, že se mohou zakrátko zase vrátit zpět.
Sami pak do svých domů dočasně přijímají přes tisícovku uprchlíků z Horní Falce a Sechsämterlandu. Náboženští uprchlíci, exulanti, se rychle začleňují.
S „Franky” místní už tolik soucitu nemají.

Ztráty na obyvatelstvu městečko vyrovná díky přistěhovalectví.