„Pravý syn Redwitz”

„Pravý syn Redwitz” - Charakterové vlastnosti

Georg Leopold o sobě ve své kronice příliš neprozrazuje.
Čeho si na něm cenili jeho přátelé, ukazuje tiskem vydané kázání pronesené při jeho pohřbu.

Leopold je mírný, mravný a skromný.
Jeho otec podcení jeho duševní schopnosti a dá jej učit řemenářem.
Georg okamžitě využívá volnosti svých vandrovních let a zcestuje celou střední a východní Evropu.
Později sbírá a kreslí mapy.

Co se dočítá v historických a politických dílech, zúročuje ve své politice.
Jistého nadání k malování, stavitelství a básnictví využívá k vylepšení městských hradeb.
Pro nové přírodní vědy má málo pochopení.
Katastrofy a komety neobjasňuje s pomocí medicíny, fyziky a astronomie, nýbrž vykládá jako Boží poselství.
Těžké časy u něj vyvolávají skleslost, před úplným zoufalstvím jej chrání jobovské doufání v Boha.
Na lidskou hloupost a jedovatost reaguje s vtipem a ironií.

Jeho spoluobčané si cení jeho soucitnosti a toho, že v případech nouze a v hospodářských záležitostech pomáhá každému bez ohledu na to, o koho se jedná.

Vlastní sňatek a narození 11 z 12 dětí mu v kronice nestojí za zmínku.
Jeho sentimentální stránka se projevuje, kdykoli popisuje neštěstí svých vlastních i cizích dětí.

Když mu po roce 1672 začíná ubývat sil, vypořádá svoji poslední vůli.
Skládá si náhrobní nápis a nechává osadit svůj náhrobník (náhrobní desku).
Zesne roku 1676 v kruhu své rodiny.